3.5 Squadra (v popředí Elmox)
          Nedá se nic dělat, ale v historii SnowWave se odehrála další podvratná akce. Já osobně povzbuzen velmi pozitivním všednodenním pojezdem ve Vysokém nad Jizerou jsem v půlce týdne zíral do novin na to naprosto neuvěřitelné číslo, které zářilo mezi ostatními popelkami v kolonce sněhová pokrývka vedle slova Praděd.

          Byl jsem pevně odhodlán obětovat i život za to, abych viděl, jak na našich horách vypadá 3.5 (slovy tři a půl) metru sněhu. Stejně zoufalý nápad pojali i B-side s Elmoxem a Kozu konec konců taky nikdo dvakrát přemlouvat nemusel. Jediný kdo se nechal trochu přemlouvat byla Annie, ale to tak bývá.
Koza eroticky odhalen
vychytává mute-air
          V pátek jsme se sešli s Kozou v Olomouci, přespali tam a v naprosto Matthewsoidní ranní hodinu vstali abychom stíhali bus na Praděd. Samozřejmě než jsme se vyhrabali, tak bylo pozdě a tak jsme v půl (neřeknu kolikáté, protože ta hodina je silně vulgární) kdy autobus odjízděl ještě čekali na tramvaj, která by nás k němu odvezla. Naštěstí jsme to ale stihli, protože nápad jet do Jeseníků jsme neměli sami a fronta před busem byla značná.
          Po příjezdu na Ovčárnu jsme se setkali nejen s B-side, Elmoxem a jakousi společensky inertní plaňkařkou, ale taky s mlhou a deštěm. Než jsme vystáli frontu na chip-kartu, byli jsme mokří jako žáby. Snaha o pojezd končila nakonec na Václaváku, který jsme sjeli dvakrát a zjistili, že je to o ničem. A co jiného taky činit na Pradědu, než postavit skočku a poletovat. Dlouho jsme hledali to správně šílené místo. Nejšílenějsí jsem navrhnul já, ale nikdo tam skákat nechtěl, takže jsme se museli spokojit s druhým v pořadí. Během krátkého času
Annie - air
byla postavena solidní nekopající rampa. ....měla pouze jednu nevýhodu: Díky vodovnatému sněhu člověk musel jít kilometr nad ní, aby se rozjel. Všichni jsme toho měli kolem dvou odpoledne plné zuby, protože jsme byli zmáchaní jak pytlíky od čaje a tak se jelo dolů.
          Tragiku dne, završilo marné hledání nějakého ubytování v Karlově Studánce a okolí. Konaly se totiž zrovna nějaké plaňkařské závody a tak se v okolí Praděda ten večer nenašel volný ani chlívek. Následoval potupný návrat do Olomouce a pád na postel. Tak tak jsme stihli poslední bus do Bruntálu, kde jsme dvě hodiny čekali na vlak. Krátili jsme si to vrháním hakysu a hraním čáry. Koza si z dlouhé chvíle dokonce dal v nápojovém automatu "čaj s rumem", který jsem nakonec vypil já, protože jeho nějak odpuzovalo, že je úplně ledový, a že má centimetrovou kávovinovou pěnu, pozůstalou patrně z kapučína, které si tam před tím dávala Annie.

Push-in-Koza over Elmox & Burton
          Druhý den však nastala drsná diktatura! Donutili jsme se vstát v ještě šílenější hodinu než v sobotu a po doběhu na tramvajovou zastávku 6:00 nás hřál dobrý pocit, že to v POHODĚ stíháme. Radost nám sice kalil fakt, že baba v trafice nám před tím neprodala lístky, s odůvodněním, že má až od sedmi. Byla evidentně úplně tupá - a už vůbec nám unikalo, proč po stánku 2x2 metry pobíhá už v 6 když otvírá až v 7. Dumali jsme o jejím neradostném osudu až do chvíle, kdy Annie vypíska: "do....!, on se měnil čas". A bylo po ptákách, protože nebylo 6 ale 7 a autobus do hor byl už hodinu někde v pytli.
         
Létalo se i hlavou dolů,
někdo tak i dopadal (m.i.x - front flip)
To byla už ale jenom poslední kapka, kterou jsme si museli vytrpět. Nějaká vyšší mocnost asi uznala, že už toho bylo dost a je na čase se nad námi slitovat. Seslala na nás otevřený bufáč na autobusáku v Olomouci, další autobus a hlavně zařídila naprosto nemožnou věc: azurové nebe nad Pradědem (prý po 2 měsících).
          Nabuzeni těmito událostmi jsme z vysoka kašlali na Figurovy předražené vleky a rovnou zamířili k postavené skočce a počali zle poletovat. Euforickou náladu dokumentuje fakt, že prvním skokem byla Kozova odvážná kreace "přeskok Elmoxe a líznutí špičky jeho Burtona v triku push-in-koza". Bohužel toho Burtona líznul trošku víc, takže ho vyrval ze sněhu a Elmox ho sérií robinsonád musel zachraňovat, aby neskončil až někde v Šumperku.
Elmox - BIGGGG air
          Pak už se skákalo seriózněji, ale toho jsou reporty plné a navíc se konec sezóny blížil a bylo vidět, že na nějaké té zlomenině nezáleží. A tak Elmox dal čtvrtflip s devadesátkou (jinak řečeno: rozplácnul se jak slimák na dopadu tlamou napřed) a Annie si jako obvykle dokonale domlátila zadek. Z šílených pokusů ještě možno jmenovat, "180 přes Burtona a plaňky a la Mickey Mouse" (viz. foto). Po dlouhém přemlouvání se dokonce i B-side odhodlala a vyškrábala se tak 5m nad skočku v představě že se dokáže rozjet a zaletět. Před tím ještě pro potěchu riderů i okolního pulbika provozovala u rampy směsici rituálních tanců a tak jsme zcela jistě byli jediná skočka s go-go tanečnicemi v širokém okolí.
B-side a její go-go tanečky
          Avšak, tance netance, ve finále se ani na můstek netrefila a skočila jen asi 20cm do díry, kterou jsme vykopali při stavbě. To ale její udatnost nikterak nedegraduje, protože kdo se rozjel na pořádou skočku třetí den co stojí na prkně, tak ať se chytí za nos.
          Odpoledne se zatáhlo a bylo zase hnusně, ale to nikomu nevadilo, protože jsme všichni byli mokří tak jako tak. Koza ještě trval na tom, že musíme zajít na dva mamutí quartery co jsou po cestě na Ovčárnu, ale v okolí prvního jsem si jenom rozbil tlamu na slajdu a nikdo neskákal (poté co maník před našimi zraky zle zaletěl a vyrval vázání z prkna). Na druhý chtěl už jenom Koza, a poté co tam syn bývalého majitele Bufetu na Hvězdě vrhnul nechutné rodeo, tak to i jeho přešlo. Návrat jistil protekční opavský bus až do Bruntálu, kde následovalo obligátní vyrtapování hakysu v nádražní hale ... "čaj s rumem" si Koza ale už bohužel nedal.
m.i.x - 180 přes Burtona a plaňky
a la Mickey Mouse

                    Konec, hotovo, placka!

Složení: Koza, Elmox, B-side, Annie, M.I.X, E355, E414, přibarveno, konzervováno
Kamera: Koza, B-side, M.I.X
Postprocessing: Koza