|
(podobně jako nescafe – rozřeďte sajrajt ve vodě, konzumujte, a představujte si
jaké by to bylo, kdyby to bylo fakt kafe)
Jídelní lístek neboli menu:
Předrkm: Petanky, pinčes, oheň s buřty i bez nich, šipky a jiné kraviny
Polévka: 3x mountainboard + 1x Ford Fiesta coby potah
Mezikrm: Bruxle v rozumné kombinaci se skateparkem ve Vrbně a přilehlým okolím
Hlavní jídlo: 15lidí na 18 fošnách (Matthews má 3, jestli to nevíte) na Pradědu
Velejemný zákusek: Bicykl, kvůli kterým většina z nás umašťuje nosem výlohy bike-shopů
Zákrm: Charlesova kytara s combem, efekty a vším ... a samozřejmě s Charlesem.
Nápoje: ....no, radši se neptejte
Z deníčku vzorného skauta:
Středa večer ... příjezd jádra SnowWave.
Čtvrtek ... postupně se trousí další, končíce Asiatem. Drsná diktatura ve
skateparku ve Vrbně. K večeru poprask v Široké Nivě způsobený opakovaným
příjezdem mountainboadu na náves, a jeho opětovným odtažením na druhý konec obce
pomocí Phordu Phiesta ve vlastnictví BlueMAX.
Pátek ... Koza se dočkal – pojezd na Pradědu. Postavena mohutná skočka, chytány
výchytky, točeny vývrtky, padány závrtky.
Sobota ... pro změnu Praděd. Skok ještě masitější, polety ještě drsnější. Na závěr
konán extrémní boadrercross, ex-post nazvaný Bakův memoriál (viz. speciální
odstavec), šílený pojezd na bruslích po silnici, shlédnutí fotbalového utkání
v Karlovicích.
Neděle ... skatepark Vrbno podruhé, chaotické hledání hospody kde by nám něco
uvařili. Nakonec úspěch, ale bylo toho strašně málo, takže všichni stejně měli
hlad.
Pondělí ... Asiat, Koza a Ifa na Pradědu, poleh zdechlin v Nivě, odjezd.
Hrdinové, zásluhy a vyznamenání:
Verča příšerně trpěla, když stála pod skočkou s prknem nad hlavou a koza jí přeskakoval. Taky
jsem na její heroický výkon v první verzi reportu pozapoměl a pak mě 14dní bombardovala SMSkama ať to sem
dopíšu. Tak jí teda dávám na první místo, ať má radost :-)
Matthews dostává metál za zásluhy, protože celou akci o mocnosti 16 lidí hostil
na své chalupě. Pak si raději vzal ještě týden volno, aby to všechno dal do
kupy.
XarlieN se staral o naši kulturní kultivaci tím, že přitáhnul, kytaru, combo a
spoustu krabiček a po večerech nás dováděl v úžas přehráváním kusů z repertoátu
slavných The Fascination (jeho hru se s diskutabilními úspěchy pokoušeli
kopírovat U2, Smashing Pumpkins a další....)
Jožin s Barčou se o úspěch akce zasloužili nejen svojí přítomností ale i
přivezením mazlíčka Áronka, který poslintal vše co bylo v 5-metrovém okruhu od
jeho mordy. Taky nás jednou málem sežral, když jsme se chtěli vloupat do chalupy
kůlnou nemaje klíče. Ani odborník na psy, XarlieN s ním nic nesved...teda
s Áronkem, ne s Jožinem.
Elmox je hlavně pardál, to především :-) Sešlápnul minirampu první den, co stál
na bruslích.
RoZ poté co koutkem oka zahlédla, kterak balancuju na kopingu vertikálky,
ztratila při pojezdu v minirampě balanc a práskla zadní částí svého těla o zem
tak silně, že geologické stanici v nedalekém Jeseníku nestačila Richterova
stupnice.
BlueMAX zcela psychicky odrovnala dvě u plotu spokojeně kdákající pomladší
obyvatelky Široké Nivy když kolem nich projela na mountainboardu. Do doby, než
zmizela za zatáčkou je zbavila veškerých projevů života kromě poulení očí a
lapání po dechu.
Asiat naprosto nepochopil smysl skateparku a místo toho do sebe v přilehlé
putyce nalámal 8 půllitrů, přičemž toho posledního jsme si s Elmoxem všimli,
když jej za jízdy vystrkoval z okna našeho auta se slovy „he, chladim, nie?“.
Potom usnul na 30cm široké lavici v kuchyni natažen do délky 2.5m připomínaje
steak těsně před smažením. Pak se po dvou hodinách připotácel k pinčesu.
Oběhnout (obvrávorat) stůl sice nedokázal, ale ani to nepotřeboval, protože nás
všechny vykostil i v tomhle stavu.
B-side si vymyslela, že pojedeme do Karlovic (minigolf) na bruslích. Tragika
tohoto činu vyzní hlavně po ujetí 500m po silnici v okrese Bruntál na
freestylové brusli. Jinak mě a Matthewse odbarvila na světlo a nejmenovaný
bastard trousil poznámky na „blondýny“.
Koza se nechal ostříhat. Na pětku. Evidentně, na rozdíl od jiných, kteří se
velmi dobře bavili, nevěděl do čeho jde. Proto poté, co se na sebe poprvé
podíval do zrcadla málem uronil pravou kozí slzu (skoro tak kvalitní jako
krokodýlí). Ifa to nějak přežila, protože do sebe lámala calvados jak na běžícím
páse, ale ostříhat se nedala – škoda, mohla být ještě větší sranda.
Tomáš přivezl kolo, o kterém je lehká zmínka v jídelníčku. To nemá smysl nějak
zvlášť komentovat na tom se prostě člověk musí svézt, aby pochopil, o čem je
řeč. Ale upřímně řečeno, lepší nezkoušet – to pak člověk přestává mastit výlohy
a začíná krutě šetřit, aby si ten stroj pořídil aspoň do důchodu.
Přema s ???? (he, sorry, zapoměl jsem jméno, když tak ho sem dopíšu ;-))))
přivezli obrovskej koláč Matthewsovi k narozeninám kterej byl výbornej. Přemek
dále předváděl těžké kreace na minirampě ve Vrbně, k nichž většina končila
nějakou tou modřinou.
Bakův memoriál:
Dodatečně tak byl pojmenován snad nejtěžší boardercross jaký tato planeta
viděla. Účelem bylo jak jinak holé přežití. Odpadal ten, kdo vyměknul a
k dalšímu kolu nebyl ochoten. Vše začalo zcela nevinně tím, že vedle skočky byl
ostrůvek trávy, po němž protékal menší potok. Myšlenka prostá velela zvednout
patku, projeti vodou a pokud možno obhodit všechny okolo. Prvním kolem prošli
Matthews, Koza a já. Tímto se potok jel napříč, avšak dal se jet i podélně
v délce tak 50m - Koza odpadl. Na finále byla stanovena zvěrská trasa: krátký
sjezd, přeskok travnaté meze, přejezd lavoru v jehož dně plynul potok, výjezd
z lavoru, skok z metrové bariéry do potoka, pojezd potokem, v polovině překonání
padlého kmene, další sjezd potokem přeskok sněhového bradla (vyžadován efektní
trik) dopad do bažiny a cíl. Vše bylo plánováno jako show pro diváky i objektivy
kamer. Dohodli jsme se, že pojedeme za sebou a tak se taky dělo až do lavoru,
kde jsem se já lekl, že to do Matta napálím vyletěl jsem kotrmelcem ven, zmíněný
metr do potoka jsem letěl po zádech a rozplácnul se do banna. Matthews vítězně
projel cílem, zatímco já se triumfálně plazil dolů korytem, obalen chaluhami a
svinstvy. Triumfálně proto, že stejně všichni čekali na to, že jeden z nás
takhle dopadne a tak jsem to holt vyžral.
Fotky jsou tady:
Na závěr se omlouvám Matthewsovi, že jsem mu (kvůli tomu že jsem dobytek) nedal
nic k narozeninám, protože jsem na to úplně sprostě zapoměl a tímto si sypu
popel na hlavu až budu vypadat jak Vítkovická skládka strusky. Takže ti,
Matthews, ještě jednou přeju všechno nejlepší, užij si svůj už vskutku důchodový
věk co nejlíp a přeju ti to TEĎ protože užívat by sis měl celej rok a ne jenom
na narozeniny.
|