Indy air, Annie        Po pojezdu jsme se spravedlivě svalili na poslele, palandy na pohovky a byli jsme úplně grogy. Někteří zoufalci dokonce vařili večeři, ale sotva pletli nohama. Měkoty to už nerozchodily a zvolna uhnívali až do konečné smrti usnutím, zatímco opravdoví úderníci se ve správný okamžik dokázali oklepat a vzepnout se k další činnosti. Takto jsme s Charlesem jednoho dne nechali odpadnout nejprve Annie a pak i Kozu a vyrazili otestovat bujarý noční život.        V klubu Apache jsem došel mírného zděšení, když jsem byl hned u vchodu uchvácen davem a dosmýkán až na druhý konec lokálu zatímco Charlie byl naopak vytlačen ven - takový nátřesk nebyl snad ani na Fascination v Opavě :-) To La Grotta du Yetti byla dokonalá tančírna, kde jsme popili pivko a zaposlouchali jsme se do libých tónů. Končili jsme v klubu KGB ve kterém jsme se sekli, protože jsme zacálovali 10FR při vstupu a přitom tam nikdo nebyl a hráli dost hrozně. Zato jsme příjemně poplkali o současnosti a perspektivách tvorby elektronické hudby a vraceli se domů v patřičně povznesené náladě podpořené nezanedbatelnou útratou.        V půběhu týdne jsme také zašli na večeři organizovanou hromadně pro náš zájezd velice schopnou a milou delegátkou Evčou (ještě o ní bude řeč). Sice to stálo 100Fr což není zrovna pakatel, ale přežrali jsme se naprosto nechutně masa a ryb vlastnoručně pečených na horkém kameni. Docela vážně jsme se rozhodovali (hlavně z finančně-sociálních hledisek) jestli takovouhle luxusní zhýčkanost vůbec dáme, ale pak jsme nakonec vypadali jako těžcí casheři, protože Charles během jídla vyřizoval telefonní hovory a Koza stropil extempore, protože se nemohl rozhodnout, kterou ze svých kreditních karet nakonec zaplatí.