Příjezd a jiné pohromy

         Už samotná organizace příjezdu byl dosti slušný breakbeat takže bych na úvod připomněl teoretickou variantu: Já s Annie dojedeme ("?" ... první otazník) ovcí z Prahy do Štrby. Kdo by nevěděl, tak Ovce je Annienina Škoda Favorit po umytí bílé barvy - pro další vývoj lehce podstatné. Cca v poledne pak vyrazí ("?") Matthews vlakem z Ostravy a dojede ("?") do Štrby. My dojedeme do Hybe pro Andreje, který nás odnaviguje ("?") na chatu do Štrby. Tam se potkáme ("?") s Matthewsem, a zašleme ("?") pomocí SMSky souřadnice chaty Kozovi, který pak už pomocí GPS navigátoru snadno ("?") dané místo najde ("?").

         Z toho, jak je to jednoduché a jasné musí být nejspíš každému zřejmé, že kdo tohle nejen vymyslel ale i bláhově doufal, že to takhle všechno bude musel být naprostý magor, nebo člen SnowWave (nejlépe samozřejmě obojí).

         Tak tedy step-by-step. Z Prahy jsme za pomoci ovcojezdu vyrazili na východ něco před polednem. První zastávkou byla Olomouc, kde jsme se stavěli u Kozy předati mu nějakou tu drobnost k vánocům a nějaké další věci s Wave nesouvisející. Při té příležitosti nás jeho otec narval kotlem výtečného bramborového salátu a moravskou slivovicí ... nad řidičem se slitoval neboť si mohl vzít jen "tu malou" :-) My jsme v těch končinách hledali ještě taky hospodu, kde bych já moh zabít asi 3 stovky ve stravenkách, neboť po novém roce už bych si s nimi mohl tak akorát ... no víte co. To byl ale vrcholný omyl, protože po tom salátu by se do nás stejně už nevešlo vůbec nic a jednak nám kozův bratr vysvětloval jak dojedeme k místní výtečné vývařovně stylem na který se jen tak nezapomene. Během kreslení plánku cesty nám vyložil historii minimálně poloviny olomouckého kraje včetně stáří stromů u cesty a podobných detailů výsledný plánek byl cosi mezi vojenskou mapou a obrazem od předního krajináře. Bohužel plánek začínal na autobusáku v Olomouci který se nám nějak povedlo minout, takže jsme samozřejmě nenalezli ani tu hospodu. Nakonec jsme baštili v Rožnově a byl to teda dost blivajz.

         K večeru jsme dojeli do Hybe, Andrejova bydliště. Hlavní zádrhel příjezdu totiž, což jsem ještě nezdůraznil, byl, že nikdo znás nevěděl nejen jak ta chata vypadá, ale ani kde je (kromě toho, že ve vsi Štrba) a objevila se i pochybnost, zda to ví sám Andrej. Takže po všech útrapách zahrnujících i náledí, na kterém se po rovině auto nedokázalo ani rozjet, natož být ovladatelné nebo dokonce brzdit, jsem zazvonil u dveří Andrejova domku. Leč klíčová osoba nebyla doma, kdo by to byl čekal, a od jeho ségry jsme se dověděli tak akorát seznam místních krčem a putyk .... kde ho "zcela určitě najdeme". V té nejzapadlejší jsme ho nakonec našli a čelili jsme dalšímu problému ... jak ho dostat k nám do auta. Nemusím připomínat, že člověk (kór pokud je to Annie :-)) se balí ne podle toho co potřebuje, ale podle toho, kolik má místa, takže v Ovci nebylo místo ani na myš, natož na Andreje. Část věcí jsem museli vyhodit u něj doma s vyhlídkou ještě jednoho návratu do Hybe. Andrej nás táhnul polovinu cesty po dálnici, s tím, že známku mít nemusíme, že na to prý každý kašle, což jsem mu sice moc nevěřil, no ale co jsem mohl dělat.

...tady všude jsme chtěli pojezdit

         Když jsme přijeli k chatě, tak jsme seznali, že to není "chata" ale normální domek, ve kterém navíc bydlí jeho babička, takže bylo hned od začátku jasné, že o zábavu bude postaráno. Hned jsem taky zajel pro Ušáka na nádraží, protože už tam čekal 3 hodiny přes čas ... ovšem naleznul jsem ho nikoli v nádražní hale ale v baru v přítomnosti dvou místních slečen. Sice se vymlouval, že se celé tři hodiny tisknul k topení v čekárně, než se nad nim ty dvě slitovaly a pozvaly ho na drink, což bylo tak 5 minut před tím než jsem přišel ... ale to mu stejně nikdo nevěří :-)))) Ale radši jsem to moc nerozmazával, protože když zjistil, že domek je asi 200m od nádraží, tak mě málem umlátil.

         Koza měl naštěstí přijet až další den, a takže bylo o pohromu míň. I tak jsme zjistili, nefunguje bojler takže teče jenom studená voda (kdo byl kdy v Tatrách ví, že studená znamená cosi jako "anestezie"), a že kuchyň je (překvapivě) v domku jen jedna, takže se babička o sporák bude přetahovat s bandou Waverů. Na závěr se mě Andrej snažil uklidnit, že babička je na leccos zvyklá protože loni sem údajně dotáhli několikasetwattovou aparaturu a kalili každý den do rána. Annie lehce pofňukávala zmítána sprchovým absťákem. (Kdo to neví, tak horká sprcha je velmi nebezpečná tvrdá [=silně návyková] droga.)

>>