 |
 |
 |
 |
||||||||||||
|
Silvestr O Silvestra se každý chtěl šetřit na půlnoční manévry. A proto jsme razili brzo ráno aby byl první sjezd po zrolbované sjezdovce. Život je mnohdy plný paradoxů :-) I když jsme vyráželi ve vražednou stejně jsme to nakonec nestihli a k dovršení smůly ani ten sjezd nebyl, co jsme od toho čekali. Jelikož nám opět už minimálně popadesáté zrolbovali i skočku, tak jsme se na to už vybodli a postavili ve svahu nad sjezdovkou cosi mezi můstkem a quarterem. Každý do používal jinak. Někdo jako můstek takže ho to vyprdlo směrem kde rostl ztepilý smrk. Někdo opravdu odskočil a dopadl kam měl. K největším vychytávkám patřila hromádka kamení na dopadu oznčená keříkem, které bylo samozřejmě nutno se jakkoli vyhnout. Poletovalo se zle a kraloval tomu Matthews, kdy se na quarter rozjížděl až z vrcholu sjezdovky (asi 150m!) v klasickém BX postoji a s představou, že nebude jako nějaká slečinka dopadat do boku, ale přeletí to celé znova na sjezdovku. Pravda, občas to vypadalo, že atakuje zmíněný smrk ale přežil (on i smrk). Koza zuřivě rotoval IFa se pokoušela, Annie zaparkovala pod větev těsně za hranou a Kača hranu ve finále seřízla, protože si o to stejně koledovala. Bylo docela hnusně a mlhavo takže jsme byli nakonec rádi že jedeme dolů. Matthews ještě pojal myšlenku skočit si malý skokanský můstek. Pak to zredukoval na zhup, který je tak v první čtvrtině. Ještě že se nám ho podařilo přemluvit, aby si to vyšel nejdřív odspodu aby viděl, jak to tam vypadá. Za hupem je totiž dosti široká cesta a za ní trčí do vzduchu nějaká železa a dráty, na které by se člověk při troše snahy napíchnul jak čuník na rožeň. V zubačce dolů jsme všichni vytuhli a na chatě jsme sebou po obědě práskli na postele v mlhavém očekávání věcí příštích....
|
|||||||||||||||
 |
 |
 |
|||||||||||||
